SpäťÚvod / Články / Naše projekty / duchovné cvičenia / Pastýř musí být nablízku Bohu v modlitbě a lidem v soucitu
Pokus o diskreditáciuKontemplovať evanjelium a nie televízny seriál

Pastýř musí být nablízku Bohu v modlitbě a lidem v soucitu

28. január 2024 / pápež František

Vytlačiť Vytlačiť
Pastýř musí být nablízku Bohu v modlitbě a lidem v soucitu

Pohnutí, blízkost a důslednost jsou zdrojem pastýřské autority a moci - kázal papež při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty 9. 1. 2018. Komentoval tak evangelium (Mk 1,21b-28), kde je o Ježíšovi řečeno, že »učil jako ten, kdo má moc«.

 

Mk 1, 21-28

V sobotu vošiel Ježiš v Kafarnaume do synagógy a učil. I žasli nad jeho učením, lebo ich učil ako ten, čo má moc, a nie ako zákonníci.

A práve bol v ich synagóge človek posadnutý nečistým duchom. Ten vykríkol: „Čo ťa do nás, Ježiš Nazaretský? Prišiel si nás zničiť? Viem, kto si: Boží Svätý.“

Ježiš mu prísne rozkázal: „Mlč a vyjdi z neho!“ Nečistý duch ním zalomcoval a s veľkým krikom z neho vyšiel.

Všetci sa čudovali a jeden druhého sa vypytovali: „Čo je to? Nové učenie s mocou! Aj nečistým duchom rozkazuje a poslúchajú ho.“ A chýr o ňom sa hneď rozniesol všade, po celej galilejskej krajine.

 

„Právě toto – vyzdvihl Petrův nástupce – je »nové učení«. Toto je novost Krista, totiž dar autority obdržené od Otce. Když učili farizeové a učitelé Zákona, kteří také říkali pravdu, lid přemýšlel o něčem jiném, protože to, co říkali, nedosahovalo k jejich srdci“ – vysvětloval dále papež. „Učili z katedry a nezajímali se o lidi, zatímco Ježíš svým učením vzbuzoval úžas a pohnutí v srdci, protože to, co Ježíšovi dává moc, je právě Jeho blízkost lidem a chápavost vůči jejich problémům, bolestem i hříchům.“

„Poněvadž byl nablízku, rozuměl. Svojí blízkostí přijímal, uzdravoval a učil. To co dává pastýři moc či autoritu, kterou uděluje Otec, je blízkost. Blízkost Bohu v modlitbě. Pastýř, který se nemodlí a nehledá Boha, přišel o podíl i o blízkost lidu. Pastýř odtržený od lidí, lidi neosloví. Blízkost, tato dvojí blízkost je pomazáním pastýře, který je dojat Božím obdarováním v modlitbě, a umí být pohnut hříchy, problémy a nemocemi lidí; pastýř se nechává dojmout.“

Učitelé Zákona – pokračoval papež – ztratili schopnost pohnutí, protože nebyli nablízku Bohu, ani lidem. A pokud pastýř nedbá na tuto blízkost, jeho život ztratí koherenci.

„Ježíš je v tom jasný: »Čiňte, co říkají – říkají pravdu – ale nikoli to, činí«. Obojaký život. Je ohavné vidět pastýře dvojího života: to je rána v církvi. Nemocní jsou pastýři, kteří přišli o autoritu a vedou dvojí život! Obojaký život je možné vést různými způsoby, ale je obojaký. A Ježíš je vůči takovým velmi důrazný. Nejenom že o nich říká, aby je lidé poslouchali, ale nedělali, co dělají oni. Co říká jim?Jste »obílené hroby«, pěkní co do nauky zvenčí, ale uvnitř všelijaká nečistota (srov. Mt 23,27). Takový je konec pastýře, který není nablízku Bohu v modlitbě a lidem v soucitu.“

Papež pak přešel k dnešnímu liturgickému čtení z první knihy Samuelovy (1,9-20) a poukázal na postavu Anny, která prosí Hospodina, aby jí daroval syna. Kněz Eli, jenž u toho byl přítomen, ale nebyl nablízku Bohu, ani lidem, se domníval, že žena je opilá. Ona se však úpěnlivě modlila v srdci a »jenom její rty se pohybovaly«. Sama pak Elimu vysvětlila, že »vylévala své srdce před Hospodinem a mluvila ze žalu a soužení«. Eli ji nakonec dokázal vyslechnout, přiblížit se jejímu srdci a nakonec jí řekl, aby šla v pokoji: »Bůh Izraele nechť ti dá, oč jsi ho prosila«. Tento kněz – řekl papež – si uvědomil svůj omyl a nechal ze svého srdce vytrysknout požehnání, protože Anna pak skutečně počala a porodila Samuela.

„Pastýřům, kteří žili odtržení od Boha i od lidu, od lidí, říkám: »Neztrácejte naději. Vždycky existuje možnost.« Stačilo se jenom dívat, přiblížit se oné ženě, vyslechnout ji a vzbudit autoritu k žehnání a prorokování. Bylo vysloveno proroctví a této ženě se dostalo syna. Autorita, moc je Boží dar. Přichází pouze od Boha. A Ježíš ji uděluje svým. Autoritu v řeči, vycházející z blízkosti Bohu i blízkosti lidu, vždy z obou dvou. Autorita je koherentní, nikoli obojaká. Toto je autorita, a jestli ji pastýř ztratí, ať neztrácí naději. Jako Eli. Vždycky je čas se přiblížit a vzbudit autoritu i proroctví.“

Kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. 

Autor: pápež František
Zdroj: www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=27004
Diskusia (0)
Zatiaľ žiadny komentár
Nový komentár
Pridať príspevok
Registrovať sa môžete TU. Prihlásiť sa môžete TU.
Podobné články

Čo obnoví rodinu?

18. február 2013 / duchovné cvičenia

teologie těla pro začátečníky

Ak budúcnosť ľudstva stojí na manželstve a rodine, je nutné aby aj manželstvo a rodina prešli obnovou. Táto obnova nespočíva v tvorbe akéhosi iného či...

Nebo je stretnutie

28. november 2023 / duchovné cvičenia

Nebo je stretnutie

Pri čítaní evanjelia dnešného dňa nám až behá mráz po chrbte, keď si predstavíme že by sme toto všetko mali zakúsiť na vlastnej...

Tri podmienky slobody

8. november 2023 / duchovné cvičenia

Tri podmienky slobody

Aby sme správne chápali evanjeliá, treba ich čítať v pôvodnom jazyku a v aktuálnom historickom kontexte ich vzniku. Málo kto z nás však na to má...

Približovali sa k nemu hriešnici

5. november 2020 / duchovné cvičenia

Približovali sa k nemu hriešnici

Včera sme počuli radikálne podmienky slobody voči Ježišovi - zbavenie sa falošnosti, rodinných pút, svojej povesti a oslobodenie sa od vlastnenia majetku a tak vziať kríž....

N