Viera nie je kozmetika

12. október 2021 / pápež František

Vytlačiť

Je náš křesťanský život kosmetika, zdání, anebo víra projevující se láskou?

Tuto otázku položil papež František na kázání při ranní mši v kapli Domu sv. Marty (14. 10. 2014).

Víra nespočívá jenom v recitaci Kréda – řekl dále – ale vyžaduje, abychom se odvrátili od chtivosti a chamtivosti a tak byli schopni dávat druhým, zvláště chudým.

Víra se nepotřebuje zdát, ale být. Nepotřebuje háv zdvořilostí, zvláště těch pokryteckých, nýbrž srdce, jež dovede milovat ryze. Papež František vyšel z dnešního evangelia (Lk 11,37-41) o farizeovi, který se podivuje nad tím, že Mistr před jídlem nevykonal předepsaný obřad mytí, a Ježíš odpovídá strohým odmítnutím „této jistoty, která se soustředí na splnění Zákona“.

Lk 11, 37-41

Keď Ježiš ešte hovoril, pozval ho istý farizej, aby uňho obedoval. On šiel a sadol si k stolu. A farizej sa začudoval, keď videl, že sa pred obedom neumyl.

Pán mu povedal: „Vy, farizeji, čistíte čašu a misu zvonka, ale vaše vnútro je plné lúpeže a neprávosti. Hlupáci, či ten, čo stvoril vonkajšok, nestvoril aj vnútro?

Ale čo je vnútri, rozdajte ako almužnu a všetko vám bude čisté.“

„Ježíš odsuzuje tuto spiritualitu kosmetiky. Vypadat jako dobří a krásní je něco jiného než vnitřní pravda! Ježíš odsuzuje lidi dobrých způsobů, ale špatných zvyků; zvyků, které nejsou vidět a dělají se ve skrytu. Zdání je správné. Těmto lidem se líbilo procházet se po náměstích, nechat se vidět při modlitbě, nalíčit se trochou slabosti, když se postili... Proč je Pán takový? Všimněte si, že jsou zde užity a propojeny dva přívlastky: chtivost a špatnost.“

V analogické pasáži Matoušova evangelia – pokračoval papež – o nich Ježíš říká, že se podobají »obíleným hrobům« a mluví o jejich »nečistotě a hnilobě« (srov. Mt 23,27). „Dejte spíše to, co je v mísách, jako almužnu – cituje papež z dnešního Lukášova evangelia. Takový je Ježíšův protinávrh. Almužna - řekl dále – byla v biblické, starozákonní i novozákonní tradici vždycky prubířským kamenem spravedlnosti. Také Pavel v dnešním prvním čtení diskutuje s Galaťany (5,1-6) z téhož důvodu, totiž kvůli jejich lpění na Zákonu. A také jeho závěr je identický: samotný zákon nespasí.“

„Záleží na víře. Jaké víře? Na té, která se »projevuje láskou«. Totéž říká Ježíš i farizeovi. Víra není pouhou recitací Kréda. Všichni věříme v Otce, Syna i Ducha svatého, ve věčný život... Všichni věříme! Je to však víra strnulá, nikoli činorodá. V Ježíši Kristu platí činorodost, která přichází z víry, nebo lépe víra, která je činorodá láskou, a tedy almužnou. Avšak almužnou v širším smyslu slova, totiž odvrácením se od diktatury peněz, od idolatrie peněz. Každá chamtivost nás vzdaluje od Ježíše Krista.“

Papež František pak připomněl epizodu ze života otce Arrupeho, generálního představeného jezuitů v letech 1965-1983. Jednou jej pozvala nějaká bohatá paní na jedno místo, aby mu darovala peníze na misie v Japonsku, kde otec Arrupe dříve působil. Předala mu obálku prakticky ve dveřích a před očima žurnalistů a fotografů. Otec Arrupe pak vyprávěl o »velkém ponížení«, které tak zakusil, ale peníze přijal »s ohledem na chudé v Japonsku«. Když obálku otevřel bylo tam deset dolarů. „Ptejme se proto - končil papež František - zda je náš křesťanský život kosmetika anebo víra projevující se láskou?“

„Ježíš nám radí: »nevytrubuj před sebou« a za druhé: »nedávej jenom ze svého nadbytku«. A poukazuje na stařenku, která dala všechno, co měla na svoje živobytí. A chválí tuto ženu. A učinila tak ve skrytu, protože se možná styděla, že nemůže dát více.“

Končil papež František dnešní ranní kázání v Domě sv. Marty.